Malý krok pro člověka, velký pro lidstvo

Tak je to dvakrát potvrzeno. Poprvé to viděl táta a podruhé máma. Udělal jsem svůj samostatný první krok. A hned dvojkrok! Celého mě to vyděsilo, že jsem si hned zase sedl na zadeček a nevěřícně se díval na rodiče. Já to fakt dokázal. Tak teď už mi nebrání nic v cestě, abych se pořádně rozběhnul. Připadám si jako Armstrong.

Pejsek

Víte jak dělá pejsek? No přece AF AF AF :-)
Hlásím se po delší odmlce, která byla ovšem vyplněna tvrdým nácvikem všech možných dovedností. Tak třeba ten pejsek - to mě stálo nejednu chvilku pekelného soustředění. Pak taky zdokonaluju techniku obcházení nábytku. Předsevzal jsem si, že se zkusím naučit chodit po dvou.
Pak se učím skládat hračky jednu do druhé. Dost času strávím čtením knížek .... Je toho prostě plno.
Pro ilustraci přidávám pár foteček.

Máma a táta

Trvalo to, trvalo, ale konečně jsem vymyslel jména pro mé dva techniky. Pojmenujme je tedy třebas máma a táta. Co říkáte? Máma mi teda ještě moc nejde přes pusu, ale když to někdo vysloví, tak už bezpečně vím, kdo to je. Táta se mi ovšem vyslovuje excelentně. To trénuju často a rád.
Musím vám taky prozradit, jak jsem veliký: tááákhle. Občas taky přidám zamávání a paci paci pacičky. Jsou to takové drobnosti, ale nevěřili byste, jak jsem za ně vždycky pochválen.