Den první –
cestovní
Tak je to tady.
Konečně jsme se dočkali a letíme s tátou do Austrálie. Děti jdou ještě ráno do školy a školky a my
nervózně dobalujeme poslední nezbytnosti. Jsme nervózní z toho, že jsme se
vešli jen do dvou kufrů. Na letišti zjišťujeme, že váží 33 kilo, což je ¼ toho,
co jsme si do letadla mohli vzít J.
Po šesti hodinách
letu se ocitneme v úplně jiném světě. Jsme v Dubai a z letiště
jedeme s otevřenou pusou do hotelu, kde si můžeme před dalším letem 8
hodin odpočinout. Hned usínáme. Ráno nás probudí hotelová služba a my razíme na
snídani. Ochutnáváme co se dá. Děti chtějí jen toast s máslem a vajíčko J.
Cesta
z Dubai do Sydney trvá 12 a půl hodiny. Děti v letadle dostávají
spoustu hraček a blbinek na zabavení. Díky tomu i díky několika pohádkám, hrám
a samozřejmě pravidelnému občerstvení se dá i tahle část cesty zvládnout celkem
v pohodě a my konečně přistáváme.
Den druhy –
přivítání
Sydney! Juchůůůů!
Posíláme smsky domů a hledáme člověka, který nás má odvézt „domů.“ Cesto u
míjíme Operu a jedeme přes Harbour bridge do severní Sydney, kde máme zamluvený
apartmán přímo vedle Ondrovy práce. Hned usínáme a přestože si slíbíme, že jen
na hodinku, vytuhneme na 4 hodiny, jen to fikne.
Odpoledne
vyrážíme – kam jinam – než k Opeře, kde si dáváme v přístavu piknik a
pak i místní pivní specialitu Opera Pale Ale. Výborný pivo – chutná skoro jako
Raketa od Matušky z Broum. Potom se jdeme ještě projít do parku vedle
guvernérova domu, ale protože se blíží bouřka, zamíříme na metro/vlak a jedeme
bydlet. V noci se všichni probudíme okolo druhé hodiny a ne a ne usnout.
Holt jet jag dělá své. Nakonec po několika hodinách opět usínáme. Ráno se
probudíme až okolo jedenácté a plánujeme, kam vyrazíme. Na hlavní třídě
v centru se koná každoroční oblíbený svátek sv. Patrika. Bereme zelené
deky a jdeme. Krátce poté, co dorazíme na místo, začíná pršet. Notnou chvíli
odoláváme, protože je krásně teploučko a kapky nám zas tolik nevadí. Když ale
začne pršet opravdu hodně, vzdáváme to a jdeme nakoupit zásoby. V obchodě
jsou děti i my jako u vytržení. Všechno krásně čerstvé, všechno lokální J a všechno vypadá tak lákavě. První jdeme
ale koupit Ondrovy deník pro zápisky a lepení artefaktů z pobytu. Pak
nakoupíme ostatní nezbytnosti a jídlo.
K obědu si
dáváme luxusního lososa a Ondra začíná tvořit deník. To budete koukat, jak mu
jde! Hned polepí a popíše 6 stránek.
Odpoledne
vyrážíme na vyhlášenou surfařskou pláž Manly, kde se konečně u fast foodu
Hungry Jack připojujeme a posíláme pozdravy domů. Zuzka kontroluje práci a pak
už jdeme na pláž. Je tam hromada surfařů a obrovské vlny. Jasmínka to hned
zhodnotí: „Jééé, takový maličký vlničky.“ Děti s Ondrou se jdou smočit do
oceánu, stavíme hrad a malujeme do písku. Svačíme jablíčka s pískem.
Krátce po západu slunce jdeme na trajekt a vyrážíme zpátky. Projíždíme kolem
osvětlené Opery do přístavu Cicrular Bay, ještě dvě stanice a jsme doma.
Utahaní usínáme.
Den třetí –
výprava za netem a hřištěm
Dneska jsme první
den bez tatínka, který jde poprvé do práce a my vyrážíme do knihovny, kde je
možné si přepojit k netu. Hurááá – Ifča a Tomi jsou na příjmu (4:20 jejich
času), a tak si voláme. Pak hledáme
dětské hřiště a dáváme si svačinku.
Den čtvrtý - přístav
Po obědě vyrážíme k vodě. Akorát potkáváme tátu, jak jdem z oběda zpátky do práce. Pozdravíme ho a pak už vyrážíme směr přístav. Je tu spoustu naplavených mušlí a šneků, což nás zabaví na celé odpoledne :-). Cestou zpátky domů nakoupíme čokoládovou zmrzlinu a utíkáme s ní zpátky, aby nám neroztekla. Dneska je totiž okolo 30 stupnu a je fakt vedro. Večer podnikneme ještě výpravu přes krásný park, lunapark až k Harbour Bridge. Už je tma a nás šokují obří netopíři, kteří nám lítají nad hlavami. Ondráš je totálně nadšnej, protože netopíři jsou jeho oblíbená zvířata. Ječí radostí. Pak se vydáme pěšky domů. Dorazíme utahaní, ale ještě zprovozňujeme internet, aby mohla máma konečně začít naplno pracovat. Dobrou noc!
Den páty - olympijské poplaváníčko
Po obědě balíme opalovák, plavky a ručníky do bahotu a vyrážíme směr úpatí Harbour Bridge v severní Sydney (mimochodem v severní Sydney bydlíme). V merku máme Olympijský plavecký bazén. Než vyzkoušíme všechny bazény a dostatečně se vycachtáme, uplynou 3 hodiny a dorazí i táta z práce. Jdeme se všichni projít podél pobřeží a kocháme se nádhernými zahradami a rozkvetlými stromy. Jo a dneska má ten známý most v Sydney narozeniny! Je mu 82 let!
Den šestý - odpočinkový
Dneska se budeme válet a odpočívat. Nožičky máme všichni už pěkně ucaprcaný, a tak jsme si naordinovali den klidu. Ráno jsme doháněli resty do školy a tvořili deník. Ondra si totiž první den koupil sešit, do kterého píše, kreslí a lepí artefakty, vstupenky, listy, účtenky a řádně všechno popisuje. Už je na 20. stránce a moc se těší, až vám ho všem doma ukáže. Hlavně mluví o svých spolužácím ve škole :-) Před obědem jsme byli nakupovat a vařilo se na přání: houbová pizza (typické australské jídlo :-))). Jako od Tomiho sice nebyla, ale pochutnali jsme si všichni.
Den sedmý -velký přechod mostu luna park a jazzová slavnost
Chtěli jsme se původně po práci všichni sejít a přejít Harbour Bridge, ale cestou jsme se s parku seznámili s Jacqueline ze Švýcarska a jejím synem Flynem a strávili s nimi odpoledne. Jacqueline nám také řekla o jazzové slavnosti, která se každý pátek koná poblíž městské knihovny v North Sydney, a tak jsme změnili plán a po návštěvě Luna parku jsme se vydali tam.
Den osmý - Darling Harbour
V sobotu máme v plánu navštívit část Sydney Darling Harbour a užít si to nejlepší, co nabízí. Nejdřív se sekneme na parádním dětského hřišti s brouzdališti a vodními cestičkami. Musíme koupit nový opalovací krém, protože jsme jeden už vypotřebovali a mažeme a mažeme. Sluníčko svítí a je 30 stupňů. Pak následuje dlouhá cesta na rybí trh, kde si objednáváme talíř všeho možného dobrého, co místní oceán nabízí. Ochutnáváme chobotničky, mušle, ústřice, krevety, ryby a sépie. Pak zvědavě okukujeme ještě místní trhy, které jsou neuvěřitelně pestré: ryby a plody moře všech tvarů a barev. Jen druhů krevet je tu nepočítaně. Nakonec zajdeme ještě do tržnice pro ovoce, sedáme před trh a zase ochutnáváme. Nějak je tu všechno sladší než u nás. Jen máma si stěžuje, že jí u broskví chybí ta lehká navinulost :). Poslední třešnička na dnešním dortu je návštěva Sea Life Aquarium. Je tu neuvěřitelná podívaná. Díváme se zblízka na obrovské ryby, kraby, langusty, rejnoky i žraloky. Fakt paráda. Jen fotit se tu moc nedá, a tak se mrkněte sem: http://www.sydneyaquarium.com.au/
Den deváty - Bondi Beach
Po vydatné snídani zamíříme na známou pláž Bondi Beach. Jsme řádně namazaní (ne všude, jak zjišťujeme večer :-), a tak tu strávíme celý den. Večer zrovna dávají v místní televizi pořad o záchranářím z této krásné pláže. To se hodí.
2. týden
Trochu jsem si naběhla s tím popisováním každého dne zvlášť :-) Tenhle týden už bude dohromady, protoze pondělí až čtvrtek byl ve znamení procházek a poznávání okolí severní části Sydney. Setkali jsme se s Jacqueline a poznali pár nových hřišť. V pátek jsme se s dětmi vydali do Hyde Parku a místního Národního muzea, kde právě probíhá spešl Tyrannosaurus výstava a mrkli jsme i na stálou expozici místní fauny, protože jsme zatím nevytáhli paty z města, a tak jsme jí moc nepoznali. Hned ted večer jsme ale konečně narazili na pár pavouků při noční procházce městem. Jsou fakt obrovský, člověk ale musí dlouho hledat, aby nějakého uviděl. V sobotu jsme podnikli výlet do krásného zoo Taronga ve čtvrti Mosman. Byla opravdu krásná a z většiny míst byl krásný výhled na město a přístav. V neděli jsme vyrazili vlakem do Modrých hor a prošli jsme se po místních stezkách, pokochali výhledy a nasáli vůni eukalyptovníků a čajovníků. Počasí bylo akorát a výlet byl moc příjemný.
3. týden
Protože se nám moc líbilo dětské hřiště v Darling Harbour, vydali jsme se tam podruhé. Podruhé jsme navštívili i krásnou pláž Manly, kde jsme tentokrát vychytali odliv a našli pár vyplavených medůz (nebo co to bylo). Mámu při svačině tady překvapil racek a ukradl jí sendvič přímo z ruky. Bacha na ně! O víkendu jsme se vydali na pláž Balmoral. Údajně jedna z nejkrásnějších pláží na světě. A je to pravda. Nebyla tak přeplněná a kluci si úžasně zaplavali. Šli jsme na ní pěšky až ze severní Sydney, což je nějakých 4-5 km. Cesta byla moc příjemná. V něděli jsme zašli ke známým na grilovačku a děti si konečně pohráli s vrstevníky - holčičkami Zoe a Lucy. Maminka cestou zpátky narazila na svatyni v podobě zdravé výživy, takže jsme se na zpáteční cestě trochu zdrželi.
4. týden
V úterý jsme s dětmi zkusili s Jacqueline nedalekou místní technickou univerzitu. Každý den tu studenti pořádají pro děti program zaměřený na jejich rozvoj. Na krásném hřišti se spoustou her a zábavy jsme strávili celé dopoledne. Nakonec jsme se tam ještě jednou vrátili ve čtvrtek. Také jsme si volali s Veronikou - Češkou žijící zde v Austrálii a domlouvali naši návštěvu u nich poblíž Cairns, kam se chystáme na 2 týdny. Trochu s obavami sledujeme cyklon, který na na místo přesouvá z oceánu. Z původní síly 5 (nejvyšší stupeň) ale cyklon rychle ztrácí na síle tím, jak narazil do pobřeží.
A vůbec tenhle týden byl ve znamení několika důležitých telefonátů: volali jsme popřát Ivčám (Ifče a babičce Ivance) k svátku, Johance a Dominikovi k narozeninách. Ondra taky volal přes skype svým spolužákům do školy, aby jim povyprávěl, co všechno tady už viděl a zažil.
Sobota: Zítra letíme. Cyklon Ita už má sílu 1 a letiště v Cairns již přijímá letadla. Ještě uvidíme zítra, ale zatím to vypadá, že tam fakt letíme. Bohužel Veronika nemůže pro nás přijet na letiště, protože musí zůstat na ostrově, ale nějak si poradíme.
Dneska jsem byli na grilovačce u kamarádu Čechů, a tak jsem si konečně po dlouhé době popovídali i česky. Děti si pohráli a my se museli večer hodně trhat, abychom vyrazili zpátky na apartman, vyprali a zabalili všechny věci. Děti padly hned do postele. Není divu. Jakmile jsme dorazili do Mona Vale, ihned jsme museli na pláž a Ondra už při prvním záblesku pláže ze sebe rval oblečení a že jde do vln. Protože ale i tady je aprílové počasí a rychle se střídá sluníčko a teplo s deštěm a zimou, byla to jen chvilka. I tak se stačil s tátou pořádně prohnat vlnami - které byly dneska opravdu obří. Mína smočila jen nožičky a lítala po pláži jako bláznivá. Jakmila ale začalo pršet, rychle se všichni hnali zpátky k batohu a do oblečení. Podle všech předpokladů: maminka ve zdejších vlnách ještě nebyla, chystá se ale do nich v tropickém pásmu v Cairns :-)
5. týden
V neděli nastal velký přesun na sever do tropického pásma. Nejprve jsme doletěli do Cairns, kde jsme se ubytovali v hotelu a druhý den jsme si půjčili auto a vyrazili na Mission Beach ke kamarádce Veronice. Situace byla trochu komplikovanější oproti předchozí domluvě, protože oblast zasáhl cyklon Ita a nebylo jasné, jak vypadají silnice. Nakonec byla úplně v pohodě a cestou jsme ze stavili ještě v Golden Hole a dali si tam piknik. K řece jsme se neodvážili, protože před ní stála velká cedule o tom, že to může být nebezpečné kvůli krokodýlům. Fascinováni plantážemi s cukrovou třtinou a banány jsme dorazili do Mission Beach, kde jsme se konečně potkali s Veronikou. Protože lodě na Dunk Island, kde žijí, ještě nebyly v provozu, přespali jsme u jejích známých.
Ráno už jsme nedočkaví přijeli na rajský ostrov. Vypadá to tu jako v pohádce. Všude kokosové palmy, pláže, mušle - prostě ráj. Tady strávíme několik dní a pak se přesuneme dál. Děti jsou nadšené, protože tu mají další kamarády. První velkou atrakcí byla malá motorka malého Xaviera. Ondra byl tak nadšenej, že nám ihned hlásil, že ji chce k Vánocům. Další atrakcí byly kokosy. Rozbít je byla tedy pěkná fuška. Nejdříve se musíte dostat na kokos přes kokosová vlákna a pak ho opatrně rozbít, aby nevyteklo všechno mléko. Byla to mňamka největší, ale na jeden ořech potřebujete pořádnou sílu a 10 zhruba 10 minut práce. Stálo to za to! Večer přišel zlatý hřeb - to když kluci vyrazili na ryby a vrátili se s úlovkem. Kdo myslíte, že ho chytil? No náš Ondráš. Zítra ji budeme mít k večeři. Jmenuje se Grass emperor (sweetlip). Večer jsme pozorovali oceán z pláže a viděli jsme několik žraloků a mořských želv nebo vlastně jen to co koukalo nad hladinu :-).
Vyrazili jsme omrknout i pláž Muggi Muggi, která bylo poseta mušlemi a korály všeh možných barev a tvarů. Nemohli jsme se od toho odtrhnout a sbírali jsme a sbírali.
Ve čtvrtek jsme se s ostrovem a rodinou Veroniky rozloučili a vyrazili jsme zpátky na pevninu a pak do městečka Tarzali dál ve vnitrozemí. Cestou jsme míjeli plantáže s banány (tam jsme si koupili tašku žluťoučkých a slaďoučkých banánů) a cukrovou třtinou. U silnice jsme u stánku nakoupili také lokální některé pro nás dost exotické ovoce: passion a dragon fruit, papáju a limetky. Na místo jsme dorazili až odpoledne. Bydlíme ve skromné chatičce bývalého manžela Veroniky Pedra. Příroda je tu úchvatná. Večer tu cikady crvkaly tak nahlas, že to znělo skoro jako alarm od auta. V noci nás trochu děsili pavouci uvnitř domečku, ale zase tu nejsou komáři, od kterých jsou Jasmínka a táta už dost poštípaní.
V okolí je toho tolik k vidění, a tak každý den vyrážíme za některou zajímavostí. Navštívili jsme už Millstream vodopády, městečko Ravenshoe, koupali jsme se ve vulkanickém jezeře Eacham, byli jsme ochutnat čaj z čajových plantážích Nerada, podívali jsme se i do kávového centra v Mareeba. Cesty tu lemují pole se spoustou exotického ovoce a zeleniny: avokáda, banány, ananasy, citrusy a samozřejmě cukrová třtina. Ve městě Malanda jsme navštívili místní trhy a termální lázně Innot Hot Spring.
6. týden
V pondělí ještě zůstáváme v Tarzali a vychutnáváme si odpočinkový den, abychom v úterý sbalili věci a vyrazili zpátky do Mission Beach vrátit Veronice auto. Vracíme se zpátky do studentských let a s dětmi přespíme v místním hostelu pro mladé. Dětem se to moc líbí a když na pláži narazíme na kokosové ořechy, loupeme je a odnášíme si je zpátky kvůli kokosovému mléku, dožadují se, abychom jim je nakrájeli, že obejdou ubytované hosty a budou jim také nabízet :-). Ve středu si půjčujeme auto v místní půjčovně a vyrážíme zpět směrem Cairns. Lépe řečeno ještě více serevněji nad Cairns - hlouběji do tropického pásma. Cestou se zastavíme na Trinity Beach a máme se poprvé koupe v oceánu. Jaké je její zklamání, když se dozvídá, že se vlastně nejedná o oceán ale o Korálové moře. Takže v oceánu už se asi nevykoupe :-) Nejprve zkoušíme najít ubytování přímo na místě, ale zdá se, že kvůli zdejší sportovní události mají všechny hotely obsazeno. Nevadí, jedeme tedy podle původní plánu až do Port Douglas, kde opět volíme mládežnickou hotel. Tentokrát je ubytování opravdu úžasné, a tak se rozhodneme tu zůstat na oba dva zbývající dny, než odletíme zpět do Sydney. Samozřejmě se každý den koupeme v moři - pouze tedy na vyhrazeném místě, kde je natažená síť proti medůzám. Vlny jsou parádní a nám se z nich ještě večet točí hlava.
Ve čtvrtek se rozjedeme do Mosmann George deštného pralesa (ten den má zrovna Jiří svátek :). Je tu parádní stezka deštným pralesem se spoustou vyhlídek. Po celém Queenslandu jsou cedule u cest - pozor na kasuáry. I tady jsou. Tak se těšíme, že třeba konečně nějakého uvidíme. Jsou to ale zvířata příliš plachá, aby se vystavila zvědavým turistům, takže nám musí stačit setkání v Toronga Sydney Zoo :-). Stejné je to s klokany. Zblízka jsme je viděli pouze také tam. Maminka se tedy jednou posteskla - to když jsme míjeli ceduli POZOR KLOKANI - že by ho také ještě ráda viděla, ale vzápětí si to rozmyslela. To když jsme minuli pár sražený u kraje silnice.
Den páty - olympijské poplaváníčko
Po obědě balíme opalovák, plavky a ručníky do bahotu a vyrážíme směr úpatí Harbour Bridge v severní Sydney (mimochodem v severní Sydney bydlíme). V merku máme Olympijský plavecký bazén. Než vyzkoušíme všechny bazény a dostatečně se vycachtáme, uplynou 3 hodiny a dorazí i táta z práce. Jdeme se všichni projít podél pobřeží a kocháme se nádhernými zahradami a rozkvetlými stromy. Jo a dneska má ten známý most v Sydney narozeniny! Je mu 82 let!
Den šestý - odpočinkový
Dneska se budeme válet a odpočívat. Nožičky máme všichni už pěkně ucaprcaný, a tak jsme si naordinovali den klidu. Ráno jsme doháněli resty do školy a tvořili deník. Ondra si totiž první den koupil sešit, do kterého píše, kreslí a lepí artefakty, vstupenky, listy, účtenky a řádně všechno popisuje. Už je na 20. stránce a moc se těší, až vám ho všem doma ukáže. Hlavně mluví o svých spolužácím ve škole :-) Před obědem jsme byli nakupovat a vařilo se na přání: houbová pizza (typické australské jídlo :-))). Jako od Tomiho sice nebyla, ale pochutnali jsme si všichni.
Den sedmý -
Chtěli jsme se původně po práci všichni sejít a přejít Harbour Bridge, ale cestou jsme se s parku seznámili s Jacqueline ze Švýcarska a jejím synem Flynem a strávili s nimi odpoledne. Jacqueline nám také řekla o jazzové slavnosti, která se každý pátek koná poblíž městské knihovny v North Sydney, a tak jsme změnili plán a po návštěvě Luna parku jsme se vydali tam.
Den osmý - Darling Harbour
V sobotu máme v plánu navštívit část Sydney Darling Harbour a užít si to nejlepší, co nabízí. Nejdřív se sekneme na parádním dětského hřišti s brouzdališti a vodními cestičkami. Musíme koupit nový opalovací krém, protože jsme jeden už vypotřebovali a mažeme a mažeme. Sluníčko svítí a je 30 stupňů. Pak následuje dlouhá cesta na rybí trh, kde si objednáváme talíř všeho možného dobrého, co místní oceán nabízí. Ochutnáváme chobotničky, mušle, ústřice, krevety, ryby a sépie. Pak zvědavě okukujeme ještě místní trhy, které jsou neuvěřitelně pestré: ryby a plody moře všech tvarů a barev. Jen druhů krevet je tu nepočítaně. Nakonec zajdeme ještě do tržnice pro ovoce, sedáme před trh a zase ochutnáváme. Nějak je tu všechno sladší než u nás. Jen máma si stěžuje, že jí u broskví chybí ta lehká navinulost :). Poslední třešnička na dnešním dortu je návštěva Sea Life Aquarium. Je tu neuvěřitelná podívaná. Díváme se zblízka na obrovské ryby, kraby, langusty, rejnoky i žraloky. Fakt paráda. Jen fotit se tu moc nedá, a tak se mrkněte sem: http://www.sydneyaquarium.com.au/
Den deváty - Bondi Beach
Po vydatné snídani zamíříme na známou pláž Bondi Beach. Jsme řádně namazaní (ne všude, jak zjišťujeme večer :-), a tak tu strávíme celý den. Večer zrovna dávají v místní televizi pořad o záchranářím z této krásné pláže. To se hodí.
2. týden
Trochu jsem si naběhla s tím popisováním každého dne zvlášť :-) Tenhle týden už bude dohromady, protoze pondělí až čtvrtek byl ve znamení procházek a poznávání okolí severní části Sydney. Setkali jsme se s Jacqueline a poznali pár nových hřišť. V pátek jsme se s dětmi vydali do Hyde Parku a místního Národního muzea, kde právě probíhá spešl Tyrannosaurus výstava a mrkli jsme i na stálou expozici místní fauny, protože jsme zatím nevytáhli paty z města, a tak jsme jí moc nepoznali. Hned ted večer jsme ale konečně narazili na pár pavouků při noční procházce městem. Jsou fakt obrovský, člověk ale musí dlouho hledat, aby nějakého uviděl. V sobotu jsme podnikli výlet do krásného zoo Taronga ve čtvrti Mosman. Byla opravdu krásná a z většiny míst byl krásný výhled na město a přístav. V neděli jsme vyrazili vlakem do Modrých hor a prošli jsme se po místních stezkách, pokochali výhledy a nasáli vůni eukalyptovníků a čajovníků. Počasí bylo akorát a výlet byl moc příjemný.
3. týden
Protože se nám moc líbilo dětské hřiště v Darling Harbour, vydali jsme se tam podruhé. Podruhé jsme navštívili i krásnou pláž Manly, kde jsme tentokrát vychytali odliv a našli pár vyplavených medůz (nebo co to bylo). Mámu při svačině tady překvapil racek a ukradl jí sendvič přímo z ruky. Bacha na ně! O víkendu jsme se vydali na pláž Balmoral. Údajně jedna z nejkrásnějších pláží na světě. A je to pravda. Nebyla tak přeplněná a kluci si úžasně zaplavali. Šli jsme na ní pěšky až ze severní Sydney, což je nějakých 4-5 km. Cesta byla moc příjemná. V něděli jsme zašli ke známým na grilovačku a děti si konečně pohráli s vrstevníky - holčičkami Zoe a Lucy. Maminka cestou zpátky narazila na svatyni v podobě zdravé výživy, takže jsme se na zpáteční cestě trochu zdrželi.
4. týden
V úterý jsme s dětmi zkusili s Jacqueline nedalekou místní technickou univerzitu. Každý den tu studenti pořádají pro děti program zaměřený na jejich rozvoj. Na krásném hřišti se spoustou her a zábavy jsme strávili celé dopoledne. Nakonec jsme se tam ještě jednou vrátili ve čtvrtek. Také jsme si volali s Veronikou - Češkou žijící zde v Austrálii a domlouvali naši návštěvu u nich poblíž Cairns, kam se chystáme na 2 týdny. Trochu s obavami sledujeme cyklon, který na na místo přesouvá z oceánu. Z původní síly 5 (nejvyšší stupeň) ale cyklon rychle ztrácí na síle tím, jak narazil do pobřeží.
A vůbec tenhle týden byl ve znamení několika důležitých telefonátů: volali jsme popřát Ivčám (Ifče a babičce Ivance) k svátku, Johance a Dominikovi k narozeninách. Ondra taky volal přes skype svým spolužákům do školy, aby jim povyprávěl, co všechno tady už viděl a zažil.
Sobota: Zítra letíme. Cyklon Ita už má sílu 1 a letiště v Cairns již přijímá letadla. Ještě uvidíme zítra, ale zatím to vypadá, že tam fakt letíme. Bohužel Veronika nemůže pro nás přijet na letiště, protože musí zůstat na ostrově, ale nějak si poradíme.
Dneska jsem byli na grilovačce u kamarádu Čechů, a tak jsem si konečně po dlouhé době popovídali i česky. Děti si pohráli a my se museli večer hodně trhat, abychom vyrazili zpátky na apartman, vyprali a zabalili všechny věci. Děti padly hned do postele. Není divu. Jakmile jsme dorazili do Mona Vale, ihned jsme museli na pláž a Ondra už při prvním záblesku pláže ze sebe rval oblečení a že jde do vln. Protože ale i tady je aprílové počasí a rychle se střídá sluníčko a teplo s deštěm a zimou, byla to jen chvilka. I tak se stačil s tátou pořádně prohnat vlnami - které byly dneska opravdu obří. Mína smočila jen nožičky a lítala po pláži jako bláznivá. Jakmila ale začalo pršet, rychle se všichni hnali zpátky k batohu a do oblečení. Podle všech předpokladů: maminka ve zdejších vlnách ještě nebyla, chystá se ale do nich v tropickém pásmu v Cairns :-)
5. týden
V neděli nastal velký přesun na sever do tropického pásma. Nejprve jsme doletěli do Cairns, kde jsme se ubytovali v hotelu a druhý den jsme si půjčili auto a vyrazili na Mission Beach ke kamarádce Veronice. Situace byla trochu komplikovanější oproti předchozí domluvě, protože oblast zasáhl cyklon Ita a nebylo jasné, jak vypadají silnice. Nakonec byla úplně v pohodě a cestou jsme ze stavili ještě v Golden Hole a dali si tam piknik. K řece jsme se neodvážili, protože před ní stála velká cedule o tom, že to může být nebezpečné kvůli krokodýlům. Fascinováni plantážemi s cukrovou třtinou a banány jsme dorazili do Mission Beach, kde jsme se konečně potkali s Veronikou. Protože lodě na Dunk Island, kde žijí, ještě nebyly v provozu, přespali jsme u jejích známých.
Ráno už jsme nedočkaví přijeli na rajský ostrov. Vypadá to tu jako v pohádce. Všude kokosové palmy, pláže, mušle - prostě ráj. Tady strávíme několik dní a pak se přesuneme dál. Děti jsou nadšené, protože tu mají další kamarády. První velkou atrakcí byla malá motorka malého Xaviera. Ondra byl tak nadšenej, že nám ihned hlásil, že ji chce k Vánocům. Další atrakcí byly kokosy. Rozbít je byla tedy pěkná fuška. Nejdříve se musíte dostat na kokos přes kokosová vlákna a pak ho opatrně rozbít, aby nevyteklo všechno mléko. Byla to mňamka největší, ale na jeden ořech potřebujete pořádnou sílu a 10 zhruba 10 minut práce. Stálo to za to! Večer přišel zlatý hřeb - to když kluci vyrazili na ryby a vrátili se s úlovkem. Kdo myslíte, že ho chytil? No náš Ondráš. Zítra ji budeme mít k večeři. Jmenuje se Grass emperor (sweetlip). Večer jsme pozorovali oceán z pláže a viděli jsme několik žraloků a mořských želv nebo vlastně jen to co koukalo nad hladinu :-).
Vyrazili jsme omrknout i pláž Muggi Muggi, která bylo poseta mušlemi a korály všeh možných barev a tvarů. Nemohli jsme se od toho odtrhnout a sbírali jsme a sbírali.
Ve čtvrtek jsme se s ostrovem a rodinou Veroniky rozloučili a vyrazili jsme zpátky na pevninu a pak do městečka Tarzali dál ve vnitrozemí. Cestou jsme míjeli plantáže s banány (tam jsme si koupili tašku žluťoučkých a slaďoučkých banánů) a cukrovou třtinou. U silnice jsme u stánku nakoupili také lokální některé pro nás dost exotické ovoce: passion a dragon fruit, papáju a limetky. Na místo jsme dorazili až odpoledne. Bydlíme ve skromné chatičce bývalého manžela Veroniky Pedra. Příroda je tu úchvatná. Večer tu cikady crvkaly tak nahlas, že to znělo skoro jako alarm od auta. V noci nás trochu děsili pavouci uvnitř domečku, ale zase tu nejsou komáři, od kterých jsou Jasmínka a táta už dost poštípaní.
V okolí je toho tolik k vidění, a tak každý den vyrážíme za některou zajímavostí. Navštívili jsme už Millstream vodopády, městečko Ravenshoe, koupali jsme se ve vulkanickém jezeře Eacham, byli jsme ochutnat čaj z čajových plantážích Nerada, podívali jsme se i do kávového centra v Mareeba. Cesty tu lemují pole se spoustou exotického ovoce a zeleniny: avokáda, banány, ananasy, citrusy a samozřejmě cukrová třtina. Ve městě Malanda jsme navštívili místní trhy a termální lázně Innot Hot Spring.
6. týden
V pondělí ještě zůstáváme v Tarzali a vychutnáváme si odpočinkový den, abychom v úterý sbalili věci a vyrazili zpátky do Mission Beach vrátit Veronice auto. Vracíme se zpátky do studentských let a s dětmi přespíme v místním hostelu pro mladé. Dětem se to moc líbí a když na pláži narazíme na kokosové ořechy, loupeme je a odnášíme si je zpátky kvůli kokosovému mléku, dožadují se, abychom jim je nakrájeli, že obejdou ubytované hosty a budou jim také nabízet :-). Ve středu si půjčujeme auto v místní půjčovně a vyrážíme zpět směrem Cairns. Lépe řečeno ještě více serevněji nad Cairns - hlouběji do tropického pásma. Cestou se zastavíme na Trinity Beach a máme se poprvé koupe v oceánu. Jaké je její zklamání, když se dozvídá, že se vlastně nejedná o oceán ale o Korálové moře. Takže v oceánu už se asi nevykoupe :-) Nejprve zkoušíme najít ubytování přímo na místě, ale zdá se, že kvůli zdejší sportovní události mají všechny hotely obsazeno. Nevadí, jedeme tedy podle původní plánu až do Port Douglas, kde opět volíme mládežnickou hotel. Tentokrát je ubytování opravdu úžasné, a tak se rozhodneme tu zůstat na oba dva zbývající dny, než odletíme zpět do Sydney. Samozřejmě se každý den koupeme v moři - pouze tedy na vyhrazeném místě, kde je natažená síť proti medůzám. Vlny jsou parádní a nám se z nich ještě večet točí hlava.
Ve čtvrtek se rozjedeme do Mosmann George deštného pralesa (ten den má zrovna Jiří svátek :). Je tu parádní stezka deštným pralesem se spoustou vyhlídek. Po celém Queenslandu jsou cedule u cest - pozor na kasuáry. I tady jsou. Tak se těšíme, že třeba konečně nějakého uvidíme. Jsou to ale zvířata příliš plachá, aby se vystavila zvědavým turistům, takže nám musí stačit setkání v Toronga Sydney Zoo :-). Stejné je to s klokany. Zblízka jsme je viděli pouze také tam. Maminka se tedy jednou posteskla - to když jsme míjeli ceduli POZOR KLOKANI - že by ho také ještě ráda viděla, ale vzápětí si to rozmyslela. To když jsme minuli pár sražený u kraje silnice.
