Dneska si mě technik O a technik Zet vzali do parády a začali mě přeškolovat na stravu astronautů. Připravují mě na krátkodobý samostaný pobyt ve vesmíru a k tomu je nutné zvyknout si na úplně odlišnou stravu. Nejdříve mi technik O podal dvě minisoustíčka. Ta výrazná chuť mě opravdu překvapila. Vlastně ani nevím, jestli mi to chutnalo, bylo to prostě něco úplně jiného.
Po chvíli jsem se rozhodl to zvládnout sám a celkem mi to i šlo. I když je pravda, že všude kolem byla záplava oranžové barvy. Poměr pusa a zbytek těla činil 1:10, a tak následovala ihned důkladná očista nejen mě, ale i techniků a sedačky, ve které jsem seděl.
Po pozdější analýze vzorků z brindáku jsem zjistil, že nová strava obsahuje velmi vysoký podíl karoténu!
Proč je všechno tak malé?
Zjistil jsem, že zdejší planeta není dimenzována na obříky jako jsem já. Moje problémy začali u technika Ká na plavaní, kdy se už nemůžu vejít do vaničky, ve které plavu. Technik Ká a Zet., kteří mi asistují, mají docela slušnou hoňku, abych si neotloukl mojí drahocenou mozkovnu.
No a včera už jsem se zase málem nevešel na přebalovák u supertechničky. Její verdikt zněl 8,5 kg a 68 cm. Komentovala to slovy, že na obry tu nejsou zařízeni.
Jo a dostal jsem další včeličku a zase to bylo úplně v pohodě. Tentokrát jsem ji sice cítil, ale kdybyste viděli ty ksichtíky, co na mě valil technik Zet, tak byste taky nemohli brečet :-) Bylo to fakt sranda!
No a včera už jsem se zase málem nevešel na přebalovák u supertechničky. Její verdikt zněl 8,5 kg a 68 cm. Komentovala to slovy, že na obry tu nejsou zařízeni.
Jo a dostal jsem další včeličku a zase to bylo úplně v pohodě. Tentokrát jsem ji sice cítil, ale kdybyste viděli ty ksichtíky, co na mě valil technik Zet, tak byste taky nemohli brečet :-) Bylo to fakt sranda!
Jen houšť a větší kapky
Další kámoš na obzoru. Tentokrát je to Štěpánek Procházka a už teď se prý ví, že to bude doktor. Jo a minule, jak jsem vám psal o tom významném silném signálu, tak to byla sestřenka Marjánka.
To budeme banda, co?
To budeme banda, co?
Jednička vlevo dole
A je tu druhý zoubek. Jsem prostě profík. Stačí se párkrát pošťourat v puse nečím tvrdým a zoubek je proříznutý. Celý den slyším, jak jsem šššššššššikovnej, neboť jsem tím prý ušetřil sobě i technikům nejeden prudérní týden.
Jednička vpravo dole
Ano, je to tak. Mám první zub. Ještě teda nevím pořádně co s ním, ale je tam! Technik Zet. okolo mě skákal se lžičkou a radoval se, že dostane nový šaty (?). Nechápu, proč by je měl dostat zrovna on, když první, kdo zoubek objevil, jsem byl právě já svou svou milovanou hračkou.
Raketa
V sobotu jsem se chtěl přidat k misi Atlantis ke kolegům z Nasa. Měl jsem k dispozici zcela novou raketku, kterou však bylo potřeba nejdřív vyzkoušet v terénu. Nakonec prošla všemi zatěžkávacími testy jak na suchu tak ve vodě a byla připravena ke startu. Při zážehových zkouškách jsem si však uvědomil, že se mi pryč už vůbec nechce a raději zůstanu tady se všemi mými techniky, se kterými je mi tak dobře.
Zachycení dalšího signálu
Asi okolo půl druhé v noci jsem zaznamenal další silný signál! V tom případě je na obzoru další kolega! Zřejmě to ale bude kolegyně, neboť signál byl velmi vysoko položen. A jak jsem na to přišel? No jednoduše. Když jsem zachytil první 13.2., objevila se kamarádka Kačenka, podruhé 6.4. to byl kámoš Dominik. Kdo to asi bude tentokrát? Nelze ovšem nepodotknout, že to bude zřejmě někdo výjimečný, neboť se zde na Zemi objevil přesně na mé půlročniny.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)